Letecký průmysl je již dlouho označován za významného přispěvatele k emisím skleníkových plynů a Evropská unie podniká kroky ke snížení své uhlíkové stopy. V úterý dosáhli vyjednavači Evropského parlamentu a Rady předběžné dohody o pravidlech RefuelEU pro letectví, která by mohla přispět k dosažení cíle EU stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální.
Cílem dohody je zvýšit využívání udržitelných leteckých paliv na letištích EU od roku 2025. Udržitelná letecká paliva, známá také jako zelená paliva, jsou vyráběna z obnovitelných zdrojů a produkují méně emisí skleníkových plynů než tradiční fosilní paliva. Pojem "udržitelná letecká paliva" zahrnuje syntetická paliva, některá biopaliva vyráběná ze zemědělských nebo lesnických zbytků, řas, bioodpadu, použitého kuchyňského oleje nebo některých živočišných tuků a recyklovaná letecká paliva vyráběná z odpadních plynů a plastového odpadu.
Dohoda však vylučuje paliva na bázi krmných a potravinářských plodin a paliva získaná z palmových a sójových materiálů, protože nesplňují kritéria udržitelnosti. Obnovitelný vodík, jakožto slibná technologie, která by mohla v budoucnu hrát významnou roli při dekarbonizaci letecké dopravy, byl zahrnut jako součást udržitelného palivového mixu.
Vodík lze vyrábět z obnovitelných zdrojů energie, jako je větrná, solární a vodní energie, a při jeho použití jako paliva vzniká jako vedlejší produkt pouze voda a teplo. To z něj činí čistou a bezemisní alternativu k tradičním fosilním palivům.
Již nyní probíhají snahy o vývoj letadel na vodíkový pohon, přičemž do výzkumu a vývoje této technologie investují velké letecké společnosti, jako jsou Airbus, Boeing a ZeroAvia.
Stále však existují určité problémy, které je třeba vyřešit, než se vodík stane široce rozšířeným palivem v leteckém průmyslu. Jedním z největších problémů je infrastruktura potřebná k výrobě, skladování a distribuci vodíku ve velkém měřítku.
V současné době je výroba vodíku z obnovitelných zdrojů energie ve srovnání s jinými palivy stále relativně drahá. Kromě toho je infrastruktura potřebná pro skladování a přepravu vodíku stále v počátečním stádiu vývoje a je třeba do této oblasti výrazně investovat.
RefuelEU stanoví minimální podíl udržitelných leteckých paliv, která mají být k dispozici na letištích EU, na 2 % od roku 2025 a každých pět let se bude zvyšovat až na 70 % v roce 2050. Kromě toho musí určitý podíl palivového mixu tvořit syntetická paliva, jako je e-kerosin.
Na podporu dekarbonizace leteckého odvětví poslanci Evropského parlamentu zajistili, že od roku 2025 bude existovat značka EU pro environmentální výkonnost letů. Letecké společnosti budou moci uvádět na trh své lety se štítkem uvádějícím očekávanou uhlíkovou stopu na cestujícího a očekávanou účinnost emisí CO2 na kilometr. Cestující tak budou moci porovnávat environmentální výkonnost letů provozovaných různými společnostmi na stejné trase.
Dohoda RefuelEU rovněž směřuje veškeré příjmy z pokut za nedodržení předpisů od leteckých společností, letišť nebo dodavatelů paliv na výzkum a inovace zaměřené na překonání cenového rozdílu mezi udržitelnými a konvenčními palivy. To by mohlo poskytnout tolik potřebný impuls pro rozvoj nových technologií a infrastruktury v odvětví ekologických paliv.
Jednou z největších výzev při provádění dohody je však dostupnost a rozšiřitelnost udržitelných leteckých paliv. Současná výrobní kapacita zelených paliv je nedostatečná pro splnění cílů stanovených dohodou a budou zapotřebí značné investice do vývoje nových technologií a infrastruktury.
I přes tyto problémy je dohoda významným krokem k dekarbonizaci leteckého průmyslu a mohla by mít pozitivní dopad na životní prostředí. Zavedení „etiky EU“ pro environmentální výkonnost letů zvýší transparentnost a povzbudí letecké společnosti ke snižování uhlíkové stopy. Kromě toho by nasměrování pokut za nedodržování předpisů na výzkum a inovace mohlo poskytnout potřebné finanční prostředky, které pomohou překonat problémy spojené s vývojem udržitelných leteckých paliv.
Závěrem lze říci, že předběžná dohoda o pravidlech RefuelEU pro letectví představuje pozitivní vývoj směrem k dekarbonizaci leteckého průmyslu. Stále však zbývá překonat značné výzvy a investice do nových technologií a infrastruktury budou mít zásadní význam pro splnění cílů stanovených dohodou. Pokud bude tato dohoda úspěšně provedena, mohla by mít pozitivní dopad na životní prostředí a pomoci EU dosáhnout jejího cíle stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální.
Zdroje:
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_23_2389
https://hydrogeneurope.eu/refueleu-aviation-agreement-gives-h2-key-role/
