V první polovině září zveřejnila EU několik dokumentů, z nichž dva se dotýkají rozvoje evropského vodíkového ekosystému. Prvním dokumentem byla zpráva o Stavu energetické unie, druhým pak Zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. Zpráva o Stavu energetické unie pochází z pera Evropské komise a každoročně hodnotí vývoj energetických systémů, energetické bezpečnosti a ekonomik členských zemí EU. Zprávu o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti vypracoval Mario Draghi, bývalý prezident Evropské centrální banky na žádost Komise. Jaké jsou hlavní postřehy a závěry obou dokumentů a co obě zprávy říkají o vývoji trhu s obnovitelným vodíkem?
Zprávu o Stavu energetické unie předkládá Komise každoročně od roku 2015, kdy byla předložena Strategie pro vytvoření energetické unie. Prostřednictvím zprávy informuje Komise Evropský parlament, Radu a další stakeholdery o vývoji unijního energetického trhu a transformaci energetických systémů členských států EU včetně přechodu na čistou energii. Strategie pro vytvoření energetické unie stojí na pěti pilířích: zajištění bezpečných dodávek energie, integrace vnitřního trhu s energií, posílení energetické účinnosti, dosažení dekarbonizace hospodářství a podpora výzkumu a inovací. Pro naplňování cílů energetické unie postupně vznikly dva legislativní balíčky: „Čistá energie pro všechny Evropany – rozvinutí růstového potenciálu Evropy“ a „Fit for 55“ – Plán EU pro ekologickou transformaci, Consilium“.
Zpráva o Stavu energetické unie z letošního roku hodnotí nejen naplňování cílů v oblasti energetiky a klimatu, ale také pokroky v odstraňování energetické závislosti vis-á-vis cílům vytýčeným v plánu REPowerEU, který byl přijat po ruském útoku na Ukrajinu. Komise ve zprávě o Stavu energetické unie mj. uvádí, že emise skleníkových plynů v EU již klesly o 32,55 % ve srovnání s rokem 1990, zatímco ekonomika EU ve stejném období vzrostla přibližně o 67 %. Tím podle Komise došlo k oddělení růstu od emisí. Dále zmiňuje, že v období od srpna 2022 do května 2024 dosáhla EU snížení poptávky po plynu o 18 %. Vzhledem k sankcím EU, které zakazují dovoz ruské ropy, plynu i uhlí, klesl dovoz ruského plynu ze 45% podílu na celkovém dovozu plynu do EU v roce 2021 na pouhých 18 %. Náhradními dodavateli plynu se v uvedeném období staly Norsko a USA. S cílem zcela nahradit ruské energetické dodávky, bylo v letech 2022 až 2024 uvedeno do provozu dvanáct nových terminálů LNG a u dalších šesti byly podstatně rozšířeny kapacity. Část poptávky po plynu a ropě byla nahrazena elektrifikací těžící z rozvoje OZE. Komise dále zopakovala, že chce provést revizi strategického plánu pro energetické technologie, který je hlavním nástrojem podpory výzkumu a inovací v rámci energetické unie.
Komise se ve zprávě také zamýšlí nad tím, jak urychlit přechod na čistou energii. Ta se jeví jako optimální cesta vedoucí ke snížení závislosti na dovozech energetických surovin i k naplňování klimatických cílů. Podle Komise je jednou z možností rozvoj využití obnovitelného vodíku. Zpráva zdůrazňuje, že prvním velkým krokem směřujícím k rozvoji evropského vodíkového hospodářství bylo zřízení Evropské vodíkové banky a realizace první aukce. Vodík je ve zprávě označen jako klíč k dekarbonizaci těžko elektrifikovatelných odvětví. Podle Komise by EU mohla do konce roku 2024 dosáhnout 0,8 GW nové kapacity elektrolyzérů; zpráva také uvádí, že evropští průmysloví odběratelé od září 2023 zahájili výběrová řízení na nákup přibližně 1 milionu tun obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku. Zpráva ale také zmiňuje, že navzdory nedávnému nárůstu počtu dokončených projektů a přijatých konečných investičních rozhodnutí se na straně nabídky stále příliš málo projektů posouvá do fáze konečného investičního rozhodnutí, a to i navzdory nově schváleným projektům společného evropského zájmu (tj. Hy2Tech, Hy2Use, Hy2Infra a Hy2Move). Podle Komise je důvodem pomalý růst poptávky po obnovitelném vodíku. Komise uvedla, že pracuje na pilotním mechanismu na podporu rozvoje evropského trhu s vodíkem a vytvoření transparentnosti trhu. Tento mechanismus bude fungovat po dobu pěti let a bude součástí Evropské vodíkové banky. Jeho cílem je mj. vybudovat do roku 2030 nejméně 50 vodíkových údolí. Zpráva také uvádí, že na základě úspěchu při agregaci poptávky po zemním plynu byla agregace poptávky po vodíku a jeho společné nákupy začleněny jako trvalý dobrovolný nástroj v rámci tzv. plynárenského balíčku.
Draghiho zpráva analyzuje dopady cen energií na konkurenceschopnost evropského průmyslu a zabývá se evropskou schopností dosáhnout klimatické cíle při současném udržení konkurenceschopnosti a globálního postavení EU. Tato otázka se neobjevuje jen na půdě Komise, ale řeší ji i řada členských států. Přechod na čisté zdroje energie prodražuje vstupy evropského průmyslu, což snižuje jeho konkurenceschopnost. Draghiho zpráva má 400 stran a pojednává o řadě sektorů evropské ekonomiky, zde se zaměříme na témata související s obnovitelným vodíkem a jeho deriváty.
Stejně jako mnoho dalších analýz, i Draghiho zpráva zdůrazňuje, že vodík bude důležitý pro dekarbonizaci těžko elektrifikovatelných odvětví. Říká také, že pro konkurenceschopnost Evropy a růst jejího inovačního potenciálu, bude významné regionálně koncentrovat inovační a dekarbonizační opatření, např. v podobě Innovation Valleys Net, Zero Acceleration Valleys a Hydrogen Valleys. Analýza doporučuje volit takové cesty, které by dosáhly dekarbonizace nákladově efektivním způsobem s využitím technologicky neutrálního přístupu. Podle Dragiho by cesta k dekarbonizaci EU měla zahrnovat obnovitelné zdroje energie, jadernou energii, vodík, bioenergii a zachycování, využívání a ukládání uhlíku. Zpráva také uvádí, že rozvoj využití čisté energie nenastane, pokud se nezvýší tempo povolování instalací a systém finanční i nefinanční podpory projektů čisté energie. Zpráva zdůrazňuje, že veškerá opatření a unijní regulace by měly mít na mysli udržení evropské konkurenceschopnosti. Draghiho zpráva opakuje mnohé deklarace a závěry Komise ve vztahu k obnovitelnému vodíku, tam kde se však liší, je zdůraznění role nízkouhlíkového vodíku; zpráva doporučuje, aby se právě nízkouhlíkový vodík stal přechodnou, nákladově efektivní, cestou, jak podpořit dekarbonizaci evropského průmyslu za současného udržení jeho konkurenceschopnosti.
Pokud srovnáme obě zprávy a jejich hodnocení vývoje vodíkového trhu, tak zatímco zpráva o Stavu energetické unie setrvává na dřívějších prohlášeních Komise podporujících pouze obnovitelný vodík, Draghi zdůrazňuje, že Unie by měla jít nákladově efektivní technologicky neutrální cestou. Pokud by Komise změnila svůj dosavadní přístup tímto způsobem, mohly by se otevřít dveře pro větší využití nízkouhlíkového vodíku. To by např. v zemích střední Evropy bez vydatných kapacit OZE, byla určitě vítaná změna.
Všechny uvedené dokumenty viz State of the Energy Union Report 2024 shows EU progress.