16. dubna 2025 Francie představila aktualizaci své národní vodíkové strategie, která staví na posilování domácí výroby vodíku jako klíčového nástroje pro dosažení energetické nezávislosti, průmyslové suverenity a klimatických cílů. Podpora více než 150 projektů během posledních pěti let, nový integrovaný přístup k celému hodnotovému řetězci a prioritní rozvoj výrobních kapacit do roku 2035 mají zajistit, že Francie nebude strukturálně závislá na dovozu vodíku ze zahraničí.
Francie klade v oblasti rozvoje vodíkové ekonomiky důraz především na podporu domácí výroby. Tento přístup je strategickou prioritou, která má zásadní význam nejen pro dosažení klimatických cílů, ale také pro posílení energetické nezávislosti a průmyslové suverenity země.
Domácí projekty, které Francie v posledních letech podpořila se již promítají do konkrétních výsledků: 150 podpořených projektů zajistí vytvoření přibližně 8 000 pracovních míst. Francouzská strategie přitom nestaví pouze na výrobě vodíku, ale opírá se o integrální přístup k celému hodnotovému řetězci vodíku – od podpory různých technologických prvků až po rozvoj široké škály využití vodíku v praxi.
V souladu s tímto zaměřením si Francie klade za cíl do roku 2035 pokrýt své potřeby nízkouhlíkového vodíku převážně z vlastní výroby. Klíčovou roli přitom hraje rozvoj kapacit elektrolyzérů na francouzském území, podpořený dostatečnými a konkurenceschopnými dodávkami nízkouhlíkové elektřiny. Dostupné studie ukazují, že projekty zaměřené na dovoz vodíku ze zemí mimo EU aktuálně nenabízejí ekonomickou výhodu oproti lokální výrobě. Finanční podpora a veřejné záruky se proto i nadále budou zaměřovat na rozvoj kapacit na francouzském území. Do roku 2030 chce Francie mít na svém území 4,5 GW instalované kapacity elektrolyzérů (změna oproti původním 6 GW) a 8 GW do roku 2035. Na rozjezd lokální výroby Francie alokuje podporu ve výši 4 miliardy euro.
I když se do budoucna, po roce 2035, může ukázat ekonomicky výhodné využívat dovozy některých vodíkových derivátů– například syntetických paliv pro leteckou a námořní dopravu – zatím tato potřeba není potvrzena a domácí produkce zůstává prioritou.
Krátkodobě a střednědobě zůstává výroba vodíku pomocí elektrolýzy méně konkurenceschopná ve srovnání s parním reformingem. Pro nastartování bezuhlíkového vodíkového sektoru jsou proto nezbytné podpůrné mechanismy. Jejich zavedení je plně opodstatněné klimatickými cíli, průmyslovými ambicemi a posilováním energetické suverenity Francie. Francie předpokládá, že domácí poptávka po nízkouhlíkovém vodíku dosáhne do roku 2030 přibližně 520 tis tun, především v oblasti dekarbonizace ocelářství, chemického průmyslu výroby hnojiv, rafinace, letecké a námořní dopravy, těžké náklady dopravy, ale také například zemědělské techniky. Pro splnění této poptávky bude potřeba 20–30 TWh elektřiny ročně, což odpovídá přibližně 6 % roční francouzské produkce elektřiny (536 TWh v roce 2024). Díky svému nízkouhlíkovému energetickému mixu, robustní síti a vysoké výrobní kapacitě má Francie silnou pozici pro domácí výrobu vodíku.
Další důležitou součástí strategie je optimalizace rozmístění elektrolyzérů napříč Francií, kvůli rovnoměrnému zatížení elektrizační soustavy. Elektrolýza využívající robustní francouzskou elektrizační síť umožní vyrábět vodík co nejblíže místům spotřeby. Prioritou je zajistit, aby všechny hlavní a strategické průmyslové zóny Francie měly do roku 2030 k dispozici lokální zdroje vodíku. V těchto průmyslových zónách plánuje Francie postavit do roku 2030 přibližně 500 km vodíkovodů. Ty budou složit zejména k přepravě vodíku mezi místem výroby a spotřeby.
Vodíkové skladování bude hrát klíčovou roli, a to jak pro podporu flexibility elektrolyzérů, tak pro zajištění bezpečnosti dodávek. Studie, kterou zpracuje provozovatel přenosové soustavy RTE, se zaměří na obchodní modely a mechanismy využívající vodík pro flexibilitu energetických soustav.
Rozvoj vodíkové infrastruktury se proto zaměřuje primárně na budování vodíkových uzlů (hubů), které propojí výrobce, spotřebitele a skladovací kapacity. V delším časovém horizontu se očekává vznik evropské vodíkové přepravní sítě, která by mohla spojit oblasti spotřeby s regiony, kde je výroba vodíku levnější než ve Francii. Rozvoj této evropské sítě však bude záviset na tom, zda budou infrastrukturu ochotni financovat její budoucí uživatelé.
Aktualizovaná francouzská vodíková strategie představuje komplexní plán, jak upevnit domácí průmyslovou základnu, přispět k dosažení klimatických cílů a posílit suverenitu v oblasti energetiky. S důrazem na industrializaci, infrastrukturu, vzdělávání a mezinárodní spolupráci potvrzuje Francie své ambice stát se lídrem v rozvoji nízkouhlíkového vodíku v Evropě i ve světě.
Strategie ke stažení zde: strategie_nationale_hydrogene_decarbone_2025.pdf
Zdroj obrázku: https://www.economie.gouv.fr/files/2025-04/strategie_nationale_hydrogene_decarbone_2025.pdf
