Dánsko a Německo se na konci března 2023 dohodly na úzké spolupráci při rozvoji evropské vodíkové infrastruktury, včetně výstavby pozemního plynovodního potrubí, které by do roku 2028 překročilo jejich společné hranice. Potrubí by Německu usnadnilo dovoz velkých objemů vodíku pro pohon jeho průmyslu, který by měl do roku 2030 spotřebovat až 90 TWh vodíku, oproti současným 60 TWh špinavého (šedého) vodíku. Tento krok by rovněž pomohl Dánsku dosáhnout cíle výroby vodíku ve výši 20 TWh z plánovaných kapacit elektrolyzérů o celkovém výkonu 4-6 GW.
Vodík je plyn, který při spalování nevypouští oxid uhličitý do ovzduší a běžně se používá v průmyslu, přičemž se očekává, že zejména ocelárny jej budou využívat k přímé redukci železné rudy do budoucna. Výstavba plynovodního potrubí mezi Dánskem a Německem by pomohla uspokojit rostoucí poptávku po čistém (obnovitelném) vodíku a podpořila by rozvoj nízkouhlíkového hospodářství v Evropě.
Potrubí, jehož délka bude teprve stanovena, by překračovalo německo-dánskou hranici po souši poblíž města Flensburg a nakonec by vedlo do průmyslových klastrů Kiel a Hamburk. Plynovod by si vyžádal značné investice, ale obě země plánují požádat o finanční prostředky EU. Tyto finance by mohly čerpat například z Nástroje pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility).
Výstavba plynovodu by rovněž vyžadovala vypracování vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů EU týkajících se vodíku, aby se předešlo případným překážkám projektu. Dánsko a Německo se dohodly, že budou spolupracovat, aby zajistily, že projekt nebude neúmyslně zbrzděn.
Tento pozemní plynovod je druhým plánovaným projektem svého druhu po plánované výstavbě podmořského plynovodu mezi Norskem a Německem.
Krok Dánska a Německa k užší spolupráci na rozvoji evropské vodíkové infrastruktury je významným krokem na cestě k nízkouhlíkovému hospodářství v Evropě. Ukazuje rostoucí význam vodíku při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství a potřebu mezinárodní spolupráce pro dosažení tohoto přechodu.
Více informací:
