Polsko je třetím největším spotřebitelem vodíku v EU a vodíkové agendě se věnuje velmi intenzivně. V rámci EU patří k zemím, které mají dostatek OZE a mají tak dobré předpoklady vyrábět obnovitelný vodík. Současně patří i k zemím, které díky své geografické poloze budou hrát důležitou roli při transevropské přepravě vodíku. Polsko je geografickou spojnicí mezi severskými a baltskými státy s dostatečnými kapacitami OZE a velkými plány na výrobu obnovitelného vodíku, a střední Evropou včetně Německa, kde domácí výroba nebude schopna pokrýt poptávku. 19. prosince 2024 společnost GAZ-SYSTEM zveřejnila výsledky průzkumu vodíkových plánů relevantních polských stakeholderů. Průzkum si zadala polská vláda. Podívejte se jaké jsou výsledek tohoto průzkumu. 

Studie s označením „Vodíková mapa Polska“ zahrnula 178 projektů výroby, spotřeby, distribuce a skladování vodíku v Polsku. Hlavním cílem bylo získat informace o potenciálu budoucího trhu s vodíkem v Polsku a o jeho možné regionální koncentraci. Závěry vyplývající z údajů poskytnutých respondenty průzkumu ukazují, že deklarovaná domácí výroba bude po roce 2030 narůstat a kolem roku 2040 se ustálí na úrovni 1,11 milionu tun obnovitelného vodíku ročně. Podle údajů získaných z průzkumu dosáhne plánovaná kapacita elektrolyzérů v roce 2030 5,6 GWe a cílové kapacity 9 GWe bude dosaženo v roce 2050. Polská vodíková strategie počítala s instalací kapacity elektrolyzérů o velikosti 2 GWe do roku 2030. Největší koncentrace výrobních projektů bude v severozápadním Polsku (Pomořské vojvodství, Západopomořanské vojvodství a Lubušské vojvodství). 

Údaje o spotřebě vodíku shromážděné v rámci průzkumu rovněž ukazují rostoucí trend; v roce 2030 dosáhne poptávka po obnovitelném vodíku přibližně 1,27 milionu tun a kolem roku 2040 bude poptávka dosahovat až 2,62 milionu tun. Nejvyšší poptávku po vodíku ve výši 2,13 mil. tun (2040) deklarují subjekty nacházející se ve Velkopolsku, v jihozápadním a středním Polsku, především v Dolnoslezském, Slezském, Mazovském a Kujavsko-pomořském vojvodství. Jedná se o regiony, kde se nacházejí průmyslové podniky, teplárny a elektrárny.  

Srovnání údajů o výrobě a spotřebě odhaluje potenciální nedostatek domácí výroby ve srovnání s potenciální poptávkou. Z toho vyplývá, že jediným řešením, jak uspokojit deklarovanou poptávku po vodíku, může být zvýšení domácí výroby nebo dovoz v rozmezí od 0,8 milionu tun v roce 2030 do 1,4 milionu tun v roce 2040. 

Průzkum se také zabýval možným skladováním obnovitelného vodíku. Celková deklarovaná skladovací kapacita vodíku činí přibližně 13 000 tun, a to ve třech (3) plánovaných podzemních zásobnících. Stávající potenciál skladování vodíku je nedostatečný k uspokojení poptávky a k zajištění bezproblémového fungování vodíkového hospodářství v Polsku. Výsledky průzkumu naznačují vysoký zájem o služby skladování vodíku. Budoucí poptávku po službách skladování uvedlo 28 subjektů, které deklarovaly plánovanou výrobní kapacitu vodíku ve výši 0,54 milionu tun, a 6 subjektů, které deklarovaly plánovanou spotřebu vodíku ve výši 0,04 milionu tun. 

Průzkum se také zabýval překážkami rozvoje vodíkového trhu. Těmi jsou podle průzkumu neexistence přepravní infrastruktury a minimální spolupráce mezi výrobci a spotřebiteli vodíku. Průzkum také ukázal, že většina projektů výroby vodíku je ve fázi předběžné analýzy. 

Společnost GAZ-SYSTEM na základě průzkumu formulovala několik závěrů, zejména však uvedla, že: 

• Jediným řešením, jak uspokojit poptávku po vodíku, bude dovoz, protože plánovaná domácí kapacita výroby obnovitelného vodíku je nižší než deklarovaná poptávka.
• Je zcela nezbytné, aby vláda vypracovala strategii přepravy vodíku a podpořila včasnou výstavbu vodíkové přepravní sítě. 
• Přepravní síť musí být dokončena nejpozději do roku 2035 s tím, že jádro sítě by mělo být postaveno již v roce 2030. 
• Vláda by měla podpořit uzavírání dohod o předběžném odběru. Tyto dohody by pomohly stabilizovat vznikající vodíkový trh a posílily by důvěru investorů. 
• Vláda by měla podpořit vznik vodíkových údolí, která by propojila výrobce se spotřebiteli.
• Vláda musí předložit jasné plány budování skladovacích kapacit, které pomohou překlenout problém nestabilních OZE a malé kapacity přepravní soustavy.  

Pro ČR je polský průzkum a jeho zjištění zajímavé z několika důvodů: 

1. I když má Polsko v některých lokalitách dostatečné celoroční OZE, nebude to stačit pokrytí polské poptávky po obnovitelném vodíku. Z toho jasně plyne, že Polsko v následující dekádě nebude přicházet pro ČR v úvahu jako potenciální dodavatel vodíku. 
2. Polsko je jednou z potenciálních tranzitních zemí, přes jejíž území by mohlo Česko dodávat obnovitelný vodík. Nicméně, výstavba přepravní vodíkové infrastruktury je v Polsku výrazně pomalejší než v dalších koridorech, které pro dodávky do Česka připadají v úvahu. 
3. Polsko v lednu 2025 převzalo předsednictví EU. Jako jednu z priorit deklarovala Varšava posílení energetické bezpečnosti EU. Vodíková politika by tak mohla v rámci polského předsednictví dostat nový impulz.  

Zdroj obrázku a informací: https://www.gaz-system.pl/en/hydrogen-market/news/19-12-2024-gaz-system-published-survey-results-on-the-hydrogen-map-of-poland.html