Turisty do Krkonoš by mohly přivážet autobusy na vodík. Vážně o tom uvažuje město Trutnov a nemuselo by to ani trvat dlouho. Nejprve chce přejít na elektrobusy, poté už na vodíkový pohon, jehož jedinou odpadní látkou je voda.
V Poříčí sjedete z dálnice D11, rodinné naftové přibližovadlo necháte na parkovišti, přesednete do sdíleného elektroauta nebo vodíkového autobusu a pokračujete na dovolenou do Krkonoš.
Přestože dálnice zatím nevede ani do Hradce Králové, vozy na elektřinujsou spíš drahou hračkou a vodíkový pohon stále působí jako sci-fi, tento projekt Trutnov nejenže myslí úplně vážně, ale chce ho uskutečnit i velmi brzo.
D11 má do Podkrkonoší vést v roce 2021, u Poříčí se už plánuje stavbacentra s funkcí velké sluneční elektrárny strategicky umístěné u sjezdu D11, jež by elektrolýzou vyráběla vodík, bude tu i vodíková čerpací stanice. Další se plánuje ve Svobodě nad Úpou.
„Naftovým motorům zkrátka odzvonilo. Naším cílem je v první etapě přejít na elektrobusy a ve druhé na vodík. Už jednáme o zařazení do evropských dotačních programů, bez kterých by to nešlo. Řekl bych, že se před námi otevírají velké možnosti,“ říká trutnovský starosta Ivan Adamec (ODS).
Vodíková pumpa vznikne u popílkového jezera v Poříčí
Trutnov patří k hrstce českýchměst, která vidí budoucnost ve vodíkové hromadné dopravě. Velmi opatrně kolem této alternativy přešlapují jen v Praze a Ostravě, a tak nejlepší inspirací může být Berlín, Londýn nebo Hamburk, který již má 14 autobusů s vodíkovým spalovacím motorem a touží zavést zcela bezemisní MHD.
„Náš projekt je však originálem, který jsme nikde neokoukali. Provoz vodíkových autobusů do horských středisek bychom chtěli začít testovat do dvou let,“ říká spoluautor ambiciózního projektu Richard Turek, ředitel společnosti Bateson Plus.
Srdcem centra bude fotovoltaická elektrárna u rekultivovaného popílkového jezera. Jejím posláním však nebude výroba proudu do sítě, ale produkce vodíku elektrolýzou vody. „V Evropě jsou velké snahy do roku 2020 připravit infrastrukturu k rozběhnutí vodíkových technologií v dopravě,“ pokračuje Turek.
Kde jsou evropské tlaky, jsou i peníze, což potvrdila i nedávná výzva ministerstva pro místní rozvoj k možnosti čerpáníze strukturálních fondů EU. Protože Trutnov na projektu pracuje už dva roky, má před městy, pro která jsou vrcholem evoluce elektrobusy, znatelný náskok.
Dostavěná dálnice nasměruje auta do Trutnova
Ty jsou sice rovněž šetrné k životnímu prostředí, avšak brzdí je problémy s akumulací energie, které by vodík pomohl řešit. Město zná lokalitu pro energetické centrum, hledá cestu ke štědrým dotacím a již do dvou let chce začít testovat provoz autobusů budoucnosti do horských středisek.
„Až se dostaví D11, doprava do Krkonoš se zkoncentruje právě v Trutnově. Chtěli bychom, aby lidé v lokalitě u Poříčí nechali svá vozidla u dálničního sjezdu a dál cestovali vodíkovými autobusy anebo sdílenými automobily na elektřinu,“ přeje si Turek.
Soudí, že by v Poříčí vodíková „pumpa“ mohla stát už brzy. Vůbec první a dosud i poslední českáčerpací stanice budoucnosti vznikla v roce 2009 v Neratovicích, kde vyvinuli prototyp hybridního autobusu.
Zatímco v Německu se zavázali, že do sedmi let budou mít kolem 400 čerpacích stanic, Česká republika je mnohem skromnější - Národníakční plán čisté mobility počítá se vznikem pěti nových až v příštích deseti letech, minimálně jedna by měla být v Podkrkonoší.
Vodíkový autobus je dražší při pořízení, provoz vyjde levněji
Vodíkový TriHyBus značkyŠkoda testoval i Trutnov. Zatím zůstalo u jediného unikátu v Česku, díky dotacím by již ty další mohly jezdit v Krkonoších. Jeden lze pořídit za cenu kolem 25 milionů korun. „Dopravu ve městě zajišťuje asi deset autobusů. V brzké době bychom chtěli, aby tu jezdily dvě třetiny elektrobusů a zbytek na vodík, později dokonce jenom vodíkové,“ naznačuje Turek.
Dalším výraznou předností Trutnova je spolupráce s Ústavem jaderného výzkumu Řež (ÚJV). Právě tam vodíkový prototyp vyvinuli.
„Náklady na pořízení jsou sice vyšší, ale zato provoz je o polovinu levnější než u běžného autobusu. Vlastně je to takový trolejbus, který si však elektrickou energii vyrábí sám s pomocí vodíku, přitom jedinou odpadní látkou je čistá voda. Očekáváme, že by tento typ pohonu mohl nahradit zhruba za deset nebo patnáct let naftové,“ myslí si vedoucí oddělení vodíkové technologie ÚJV Aleš Doucek.
O projektu a vizích Trutnova určitě bude řeč i na největší světové vodíkové konferenci, kterou už na jaře hostí Praha. Dorazí sem kolem 700 kapacit z prestižních univerzit, automobilek i energetických koncernů.
Zdroj:
