Vodíkový slovník

[e-fuels]

E-paliva jsou paliva, která jsou synteticky vyráběna s využitím obnovitelné energie (OZE). Vodík vyrobený z obnovitelné elektřiny se ve specializovaném procesu syntézy kombinuje s oxidem uhličitým (CO₂). CO₂ se získává přímo ze vzduchu nebo z průmyslových podniků emitujících oxid uhličitý. Tímto procesem vznikají plynné nebo kapalné uhlovodíky, z nichž se v dalším procesu vyrábí e-paliva. Ta jsou ve svém celém životním cyklu považována za neutrální z hlediska skleníkových plynů, protože se při spalování uvolňuje stejné množství CO₂, které bylo předtím odebráno z prostředí a využito k jejich výrobě.

Další informace viz Emise skleníkových plynů, Deriváty vodíku či ReFuelEU Aviation

Nebo také výroba vodíku elektrolýzou je elektrochemická reakce, při které dochází ke štěpení molekul vody za použití elektrické energie, kdy na katodě dochází k redukci na vodík a na anodě k redukci na kyslík. Na rozdíl od procesu využívajících fosilních paliv využívá elektrolýza vody k výrobě vodíku pouze vodu a elektrickou energii. Dodáním dostatečného množství elektrické energie dojde k rozštěpení vazby v molekule vody za vzniku kyslíku a vodíku. V praxi rozlišujeme několik typů elektrolýzy vody, které se liší především druhem elektrolytu a teplotou, při které proces probíhá. Jedná se o alkalickou (AEM), vysokoteplotní (SOEC) a PEM elektrolýzu vody (PEM).

Další informace viz Elektrolyzér

Elektrolyzér je zařízení pro odlučování, štěpení a transformaci materiálu nebo molekuly (redukčně-oxidační reakce) pomocí elektrické energie. Ve vodním elektrolyzéru se molekuly vody (H₂O) mění na molekuly vodíku (H₂) a molekuly kyslíku (O₂). Existují různé druhy elektrolyzérů, označení elektrolyzérů bývá odvozováno od typu membrány a procesu elektrolýzy (AEM, PEM či SOEC).

Další informace viz Elektrolýza

[greenhouse gas emissions, GHG]

Emise skleníkových plynů vznikají vedle geologických procesů zpravidla lidskou činností a vedou k oteplování planety Země. Mezi skleníkové plyny lze zařadit především oxid uhličitý (CO₂), metan (CH₄) či oxid dusný (N₂O). Podrobně ke skleníkovým plynům a příslušným opatřením EU viz infografika emise skleníkových plynů podle zemí a odvětví.

[European Network of Network Operators of Hydrogen, Evropská síť provozovatelů vodíkových přepravních soustav]

Tato síť byla zřízena čl. 57 Nařízení o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem. Činnost by ENNO-H měl zahájit od roku 2025. Podrobnosti k působení ENNOH stanovuje tzv. plynárenský balíček. Mj. ENNO-H ukládá podporovat a řádně rozvíjet vnitřní trh s vodíkem a zajistit optimální řízení evropské vodíkové sítě. Více podrobností viz webové stránky ENNO-H.

Další informace viz Evropská vodíková páteřní soustava

[European Network of Transmission System Operators for Electricity, Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav]

Síť byla zřízena v roce 2011 Nařízením 714/2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou. Nařízení stanovuje povinnosti ENTSO-E, např. posilovat spolupráci mezi členskými provozovateli přenosových soustav v celé EU a napomáhat rozvoji celoevropské elektroenergetické přenosové soustavy. Mezi úkoly ENTSO-E patří zajištění bezpečného a spolehlivého provozu stále složitější sítě, usnadnění přeshraničního rozvoje sítě, integrace OZE a posílení vytváření vnitřního trhu s elektřinou. Výčet úkolů sítě ENTSO-E viz čl. 8 Nařízení.

Další informace viz Přenosová soustava

[European Network of Transmission System Operators for Gas, Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav]

Tato síť byla zřízena v roce 2011 Nařízením 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Nařízení stanovuje povinnosti a úkoly ENTSO-G, které např. zahrnují koordinaci a technickou spolupráci mezi provozovateli přepravních soustav členských států EU a přepravních soustav třetích zemí. Více informací o ENTSO-G viz čl. 8 Nařízení.

Další informace viz Přepravní soustava

[EU Emissions Trading System, Systém obchodování s emisními povolenkami]

V současnosti se dělí na EU ETS 1, do kterého jsou zahrnuty průmyslové výroby a energetická zařízení, včetně výroby tepla, a na EU ETS 2, který by měl být spuštěn od roku 2027 a měl by zahrnout sektor dopravy a vytápění. Na počátku dubna 2024 vstoupilo v platnost Nařízení Evropské komise v přenesené pravomoci 2024/873, které výslovně přiznává výrobcům obnovitelného vodíku a jeho derivátů stejný nárok na bezplatné povolenky v rámci systému EU ETS jako výrobcům šedého vodíku a jeho derivátů.

Další informace viz CBAM, Deriváty vodíku či Obnovitelný vodík

[European Network of Transmission System Operators for Electricity, ENTSO-E]

Tato síť byla zřízena v roce 2011 Nařízením 714/2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou. Nařízení stanovuje povinnosti, např. posilovat spolupráci mezi členskými provozovateli přenosových soustav v celé EU a napomáhat rozvoji celoevropské elektroenergetické přenosové soustavy. Mezi úkoly ENTSO-E patří zajištění bezpečného a spolehlivého provozu stále složitější sítě, usnadnění přeshraničního rozvoje sítě, integrace OZE a posílení vytváření vnitřního trhu s elektřinou. Výčet úkolů sítě ENTSO-E viz čl. 8 Nařízení.

Další informace viz Přenosová soustava

[European Network of Transmission System Operators for Gas, ENTSO-G]

Tato síť byla zřízena v roce 2011 Nařízením 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Nařízení stanovuje povinnosti a úkoly ENTSO-G, které např. zahrnují koordinaci a technickou spolupráci mezi provozovateli přepravních soustav členských států EU a přepravních soustav třetích zemí. Více informací o ENTSO-G viz čl. 8 Nařízení.

Další informace viz Přepravní soustava

[European Network of Network Operators of Hydrogen, ENNO-H]

Tato síť byla zřízena čl. 57 Nařízení o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem. Činnost by ENNO-H měl zahájit od roku 2025. Podrobnosti k působení ENNOH stanovuje tzv. plynárenský balíček. Mj. ENNO-H ukládá podporovat a řádně rozvíjet vnitřní trh s vodíkem a zajistit optimální řízení evropské vodíkové sítě. Více podrobností viz webové stránky ENNO-H.

Další informace viz Evropská vodíková páteřní soustava

[European Hydrogen Bank, EHB]

Evropská vodíková banka je iniciativou Evropské komise v rámci Inovačního fondu, která poskytuje firmám z členských států možnost získat provozní podporu na výrobu obnovitelného vodíku prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení (aukce). V roce 2024 proběhla první vodíková aukce. Záměrem mechanismu EHB je nejen podpořit výrobu vodíku, ale také jeho spotřebu. Toho má být dosaženo mechanismem, kdy platba z EHB dorovná výrobci rozdíl mezi cenou obnovitelného vodíku a levnějšího vodíku vyrobeného z fosilních paliv. 

Další informace viz Obnovitelný vodík

[European Hydrogen Backbone, EHB]

Jedná se o infrastrukturu umožňující transevropskou přepravu vodíku. Očekává se, že páteřní síť bude v roce 2040 tvořena z přibližně 40-60 % modifikovanými plynovody, a zbytek novou infrastrukturou, tzv. vodíkovody. Více viz The European Hydrogen Backbone (EHB) initiative.