Vodíkový slovník

[EHB, Evropská vodíková banka]

Evropská vodíková banka je iniciativou Evropské komise v rámci Inovačního fondu, která poskytuje firmám z členských států možnost získat provozní podporu na výrobu obnovitelného vodíku prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení (aukce). V roce 2024 proběhla první vodíková aukce. Záměrem mechanismu EHB je nejen podpořit výrobu vodíku, ale také jeho spotřebu. Toho má být dosaženo mechanismem, kdy platba z EHB dorovná výrobci rozdíl mezi cenou obnovitelného vodíku a levnějšího vodíku vyrobeného z fosilních paliv. 

Další informace viz Obnovitelný vodík

[European Network of Transmission System Operators for Electricity, ENTSO-E]

Tato síť byla zřízena v roce 2011 Nařízením 714/2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou. Nařízení stanovuje povinnosti, např. posilovat spolupráci mezi členskými provozovateli přenosových soustav v celé EU a napomáhat rozvoji celoevropské elektroenergetické přenosové soustavy. Mezi úkoly ENTSO-E patří zajištění bezpečného a spolehlivého provozu stále složitější sítě, usnadnění přeshraničního rozvoje sítě, integrace OZE a posílení vytváření vnitřního trhu s elektřinou. Výčet úkolů sítě ENTSO-E viz čl. 8 Nařízení.

Další informace viz Přenosová soustava

[European Network of Transmission System Operators for Gas, ENTSO-G]

Tato síť byla zřízena v roce 2011 Nařízením 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám. Nařízení stanovuje povinnosti a úkoly ENTSO-G, které např. zahrnují koordinaci a technickou spolupráci mezi provozovateli přepravních soustav členských států EU a přepravních soustav třetích zemí. Více informací o ENTSO-G viz čl. 8 Nařízení.

Další informace viz Přepravní soustava

[European Network of Network Operators of Hydrogen, ENNO-H]

Tato síť byla zřízena čl. 57 Nařízení o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem. Činnost by ENNO-H měl zahájit od roku 2025. Podrobnosti k působení ENNOH stanovuje tzv. plynárenský balíček. Mj. ENNO-H ukládá podporovat a řádně rozvíjet vnitřní trh s vodíkem a zajistit optimální řízení evropské vodíkové sítě. Více podrobností viz webové stránky ENNO-H.

Další informace viz Evropská vodíková páteřní soustava

[European Hydrogen Bank, EHB]

Evropská vodíková banka je iniciativou Evropské komise v rámci Inovačního fondu, která poskytuje firmám z členských států možnost získat provozní podporu na výrobu obnovitelného vodíku prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení (aukce). V roce 2024 proběhla první vodíková aukce. Záměrem mechanismu EHB je nejen podpořit výrobu vodíku, ale také jeho spotřebu. Toho má být dosaženo mechanismem, kdy platba z EHB dorovná výrobci rozdíl mezi cenou obnovitelného vodíku a levnějšího vodíku vyrobeného z fosilních paliv. 

Další informace viz Obnovitelný vodík

[European Hydrogen Backbone, EHB]

Jedná se o infrastrukturu umožňující transevropskou přepravu vodíku. Očekává se, že páteřní síť bude v roce 2040 tvořena z přibližně 40-60 % modifikovanými plynovody, a zbytek novou infrastrukturou, tzv. vodíkovody. Více viz The European Hydrogen Backbone (EHB) initiative.

[fuel-cell vehicle]

Vodíková vozidla jsou elektrické dopravní prostředky, nicméně elektřina, která pohání motor, nepochází z předem nabyté baterie, ale z palivových článků poháněných vodíkem. Množství energie, které má FCEV k dispozici, je – podobně jako u klasických automobilů na fosilní paliva – určeno velikostí nádrže, do níž se však místo nafty či benzinu plní vodík. Tím se FCEV liší od plně elektrického vozidla, kde množství výkonu i dostupné energie úzce souvisí s velikostí baterie a jejím nabitím. Jízda vodíkového vozidla je výsledkem přeměny vodíku na elektřinu, která pak pohání motor. Nádrž na 5 kg vodíku (dojezd 500 km) váží zhruba 100 kg.

Další informace viz Plnicí stanice, Elektrolýza či Elektrolyzér

Jedná se o soubor návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU a na zavedení nových iniciativ, který má zajistit, aby byly politiky EU v souladu s klimatickými cíli EU. Název „Fit for 55“ odkazuje na cíl EU snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 %. Součástí balíčku jsou dnes mj. RED 3, FuelEU Maritime a ReFuelEU Aviation, tzv. plynárenský balíček či EU ETS 2.

Nařízení Evropské unie, jehož cílem je zvýšit podíl obnovitelných a nízkouhlíkových paliv ve skladbě paliv v mezinárodní námořní přepravě EU a které stanovuje s platností od roku 2025 minimální procenta snížení emisí skleníkových plynů vypouštěných v lodní dopravě pro lodě o tonáži vyšší než 5000 GT. Nařízení rovněž vyžaduje, aby se osobní a kontejnerové lodě od roku 2030 připojovaly k pevninským zdrojům energie ve velkých přístavech EU, pokud kotví déle než dvě hodiny. Od roku 2035 bude toto Nařízení rozšířeno na všechny přístavy s pevninským napájením. Více o Nařízení EU 2023/1805 o využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě.

Další informace viz Emise skleníkových plynů, Obnovitelná paliva či Obnovitelná paliva nebiologického původu

[plynárenský balíček]

Označení pro nařízení a směrnici, které upravují vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem.

Další informace viz Obnovitelné zdroje energie

[geographical correlation]

Termín „geografická korelace“ se objevuje ve směrnici RED a vztahuje se k výrobě obnovitelného vodíku. Podle zásady geografické korelace se elektrolyzér vyrábějící obnovitelný vodík musí nacházet ve stejné nabídkové (někdy též obchodní) zóně jako obnovitelné zdroje energie, ze kterých čerpá elektřinu. Elektrolyzér může využívat elektřinu z vedlejších obchodních zón, pokud je cena elektřiny na vedlejším trhu stejná, nebo vyšší než v obchodní (nabídkové) zóně, kde se elektrolyzér nachází. Pro účely výroby obnovitelného vodíku podle RED a příslušných delegovaných aktů se nabídkovou zónou rozumí celá ČR.

Další informace viz Časová korelace, Nabídková zóna či Delegovaný akt

[greenhouse gas emissions, emise skleníkových plynů]

Plyny v zemské atmosféře, které přispívají ke skleníkovému efektu. Emise skleníkových plynů vznikají vedle geologických procesů zpravidla lidskou činností a vedou k oteplování planety Země. Mezi skleníkové plyny lze zařadit především oxid uhličitý (CO₂), metan (CH₄) či oxid dusný (N₂O). Podrobně ke skleníkovým plynům a příslušným opatřením EU viz infografika emise skleníkových plynů podle zemí a odvětví.

[Zelená dohoda pro Evropu]

Zelená dohoda je souborem dokumentů vymezujících klimatické cíle EU a stanovujících klimatická opatření; byla přijata v roce 2019. Podle dohody by EU měla do roku 2050 dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů. Dílčí cílem Dohody je snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % (počítáno z úrovně v roce 1990). Více k tématu na European Green Deal. 

Další informace viz NZIA či Net-zero

[GHG, emise skleníkových plynů]

Česky emise skleníkových plynů, vznikají vedle geologických procesů zpravidla lidskou činností a vedou k oteplování planety Země. Mezi skleníkové plyny lze zařadit především oxid uhličitý (CO₂), metan (CH₄) či oxid dusný (N₂O). Podrobně ke skleníkovým plynům a příslušným opatřením EU viz infografika emise skleníkových plynů podle zemí a odvětví.

[Important Project of Common European Interest, Významné projekty společného evropského zájmu]

IPCEI neboli významné projekty společného evropského zájmu jsou obvykle projekty, které se zaměřují na závažná tržní nebo systémová selhání a společenské výzvy, které by jinak nebyly řešeny. Aby byl projekt označen jako IPCEI musí být tzv. společného evropského zájmu (tj. splňovat jeden nebo více cílů EU (např. evropský výzkumný prostor, transevropské energetické sítě či dopravní sítě, Unie inovací, Digitální agenda pro Evropu atd.), musí mít významný dopad na konkurenceschopnost, udržitelný růst, řešit sociální výzvy či vytvářet hodnoty po celé EU, musí zahrnovat více než jednu zemi EU a přínosy musí zahrnovat výraznou součást EU, musí přinášet užitek nejen zúčastněným stranám, ale společnosti a/nebo hospodářství jako celku prostřednictvím jasně identifikovatelných pozitivních efektů přelévání (měřitelné přínosy pro občany a/nebo další odvětví hospodářství). První vodíkové IPCEI byly schváleny v roce 2022 (State Aid) pod názvem Hy2Tech. Druhá vlna vodíkových IPCEI projektů byla schválena v roce 2024 a měla název Hy2Use. Přehled vodíkových IPCEI viz IPCEI Hydrogen.

Další informace viz Transevropská dopravní síť